Víkend 23.–25. května jsme měli v diářích už delší dobu tučně zvýrazněný. Vyrazili jsme do německého Chemnitz, kde jsme se zúčastnili závěrečné části festivalu Sächsischen Mozartfest 2014 – Chemnitz singt. Páteční koncert se uskutečnil v centru města v kostele Jakobikirche. Společně s námi nakonec zpívali, místo původních tří, pouze dva sbory – místní sbor Univesitätschor der TU Chemnitz a sbor Tuuslaulajat z Finska. S heslem „to nejlepší nakonec“ jsme se před publikum postavili až poslední, po patnáctiminutové přestávce, a podali jsme výkon, který někteří diváci odměnili potleskem ve stoje, následnými gratulacemi a několika nabídkami na další koncertování v Německu. Pro nás bylo ovšem nejdůležitější, že jsme si to opravdu užili a vychutnali, přeci jen to byl náš první letošní koncert, a tak jsme do toho dali všechno.

V bujaré náladě jsme se pak přesunuli do jednoho z tamních podniků, kde probíhala Tango event. No, nikdo z nás tangu příliš neholduje, a tak jsme se prostě jen bavili … a fotili :). Noc jsme strávili porůznu, někdo na velmi pěkné ubytovně, někdo v rodinách. Každopádně nikdo nestrádal a o všechny bylo velmi dobře postaráno.

Sobotní dopoledne probíhalo formou jakési turistické prohlídky města, ovšem s hudebními zastávkami na různých místech. Označení tohoto „výletu“ bylo „prohlídka města vláčkem“ :), a tak se nelze příliš podivovat rozhořčení některých z nás, že na takovou túru si nevzali zrovna nejpohodlnější obuv. Po nezbytném skupinovém focení a vydatném obědě jsme se pomalu vydali na místo dalšího koncertního dění. V tu chvíli ovšem zasáhla vyšší moc a přihnala se nekončící průtrž mračen. A došlo k nejhoršímu – organizátoři zrušili odpolední program. Tím pro mnohé z nás festival skončil. Kdo zůstal, mohl si vychutnat fantastický hudební zážitek v podobě mužského pěveckého seskupení Amacord.

Víkend ovšem stále nekončil a nás čekal ještě jeden koncert na domácí půdě, a to v chomutovském Atriu. A opět zasáhla vyšší síla, tentokrát nás ovšem obdařila přímo tropickým počasím a žhnoucím sluncem. Společně s ústeckým sborem NONA jsme tak Májovým koncertem zpříjemnili odpoledne těm, kteří nešli k vodě nebo nesledovali hokejový zápas :). A že bylo, co poslouchat. Poprvé v našem podání měli možnost zaposlouchat se do melodií skladeb jako finská „Armottoman“ (známé v podání skupiny Rajaton) či „Engel“ od kapely Rammstein. A aranžérsky se činil i náš Luboš, proto mohla zaznít úprava písně „Lékořice“ či „Směs písní od Elánu“. Po dlouhých letech bylo možné vyslechnout také „Un dubbio verno“ či „Gavotte for Bach“. No a na své si přišli i milovníci operních partů, a to díky skladbám „Proč bychom se netěšili“ Bedřicha Smetany a „Květiny bílé po cestě“ Antonína Dvořáka. Odpoledne se zkrátka vydařilo.